Prince mám, ale nezoufej...

22. září 2018 v 10:30 | Pavlína Maňasová
Ten květ co vzkvétá každičký den,
Je v očích malých dětí čten.
Když malá stvoření se smějí,
Zázraky v duši se dějí.

Co ony dokáží nám dát,
Pomůže nám milovat.
Láskou čirou jako křišťál,
Stvoření, které jsi přijal.

Možná pomoc nemohoucím,
Co naplní spirit Tvůj.
Neslíbají lůj ze rtů
Všech lidí kolemjdoucím.

Ale pomůže jim rozzářit svá očka,
Jen počkaj, počkaj
Jen potřebuješ být světem ovátý.
Neboj se vše se v dobré obrátí.

Mé srdce střeží nebezpečný rytíř,
Mčů nespočet má,
A na noc mě do komnaty zamyká,
Nemá jiného zbytí…

Bojí se a přitom šťastný je,
Víš že oxymorón to je.
Já mu patřím a on mně,
Já strach mám o něj.

On je můj svatý,
On je můj Grál,
Láskou zajatý,
V srdci to neustál.
 

Oceán

11. března 2016 v 15:46 | Pavlína Maňasová
Krásny den všem, kteří čtou tuto básničku. Tentokrát jsem se inspirovala podmořským světem při studování zeměpisu a chtěla jsem se co nejvíce přiblížit životu na dně oceánů a moří. A také se do této básničky promítá něco jako partnerská pomoc, či souhra a mnoho dalších otázek o propojení mezi životy vodních a suchozemských tvorů.

OCEÁN

A ty jsi oceán
Plný života,
plný tajemství.

Jedinečně čistý
Nepřečtitelný z lávky
Tak prosím prozraď co
se v Tobě věčně skrývá.

Nevím čeho se
chytit, utopím
se v Tobě sama

Stačil by ostrůvek,
Na načerpání síly
Která tak moc schází.
Na místě se tu topím.

mezihra

A já jsem moře
Co naplní se
Když napojí se.

Jen ponořit se víc
Stačí překonat průplav
Ryby plujou taky
Svezu se na jedné z nich.

Ryby rychlé jsou
Moře proplujou
Plavou za Tebou

Tak jak to bude dál?
Zachráníš mě nebo vzdát
to mám? Utopit se?
Nebo připlout s rybkou kam?

Mezihra

A co jsme my dva
Ryby ve vodě?
Proudy na souši?

Tak jak to bude dál?
Zachráníš mě nebo vzdát
to mám? Utopit se?
Nebo připlout? Nebo připlout?

Trofej

3. února 2016 v 16:18 | Pavlína Maňasová
Chtěla bych Vám představit svou první básničku, která byla později i zhudebněna. Psaní básní používám spíš jako odreagování od běžného života a taky k vlastní hudební tvorbě, tak uvítám jakoukoliv úpravu či kritiku. Některé texty se zdají být na první pohled morbidní, ale mnohdy je hudba dokáže naladit úplně jinak. Tady je první z nich.

TROFEJ

Ráda se dívám,
Napříč perspektívám.
Vidíš mě sníc,
Však netušíš nic.

Sníš jen o ní,
Co nádherně voní.
Štěstí ti přeji,
K Tvé trofeji.

Splň mi poslední prání,
Pár polibků jí dej.
Běž už konečně za ní,
Pořádně jí ohlídej.

Nevíš co skrývám
Ani, že umírám.
Radši mě znič,
ať nedýchám víc.

Sníš jen o ní,
Co nádherně voní.
Štěstí ti přeji,
K Tvé trofeji.

Jed se mi do žil vhání,
Jen si to vyčítej.
Nastává rozpad tkání,
Pak vše bude nej.

To co tu zpívám,
Težce prožívám.
Tak to buď znič.
Nebo ruce dej pryč.

Sníš jen o ní,
Co nádherně voní.
Štěstí ti přeji,
K Tvé trofeji.

Vše Tě ode mě odhání,
Dones někdy orchidej.
Čeká mě tvrdé přistání,
Myšlenky přemítej.

Pa dadadada pam


 


Stiskni play

4. března 2015 v 16:04 | Pavlína Maňasová

Malý bílý taneček

4. března 2015 v 15:58 | Pavlína Maňasová

Kam dál